Do formulí oklikou

zveřejněno 2-12-2003

Kdy jste, Filipe, v motokárách začínal?

První závod jsem absolvoval ve dvanácti, testoval jsem už rok předtím. O motorismus jsem se ale zajímal od malička, a to hlavně díky tátovi. Sice nikdy nezávodil, ale v závodnickém prostředí se neustále pohyboval a všude mě bral s sebou.

Kterých umístění v motokárách si nejvíce ceníte?

Hned v roce 1996 jsem vyhrál mistrovství republiky v comerech, to jsou káry s motory o obsahu 80 cm3. Vrcholem asi byl titul mezinárodního mistra v kategorii ICA 100 o tři roky později.

Jaké byly vaše první zkušenosti se závodními automobily?

Začínal jsem s pumou v jejím okruhovém poháru. To bylo v sezoně 2000. Ještě předtím jsem samozřejmě absolvoval závodnickou školu u pana Patery v Mostě. Přechod jsem myslím zvládl docela dobře, i když musím říci, že jít z kartingu do formulí je asi přece jenom lehčí než u klasického auta s pohonem předních kol. Největším problémem bylo si zvyknout na jinou rychlost, v motokáře jsem jezdil stovkou, tady dvakrát tak rychleji.

Známe vás i z Česká pojišťovna-Škoda Octavia Cupu.

Oktávka byl už větší závoďák, měl sekvenční převodovku a bylo s ním po všech stránkách lepší svezení. Hned v prvním závodě jsem dojel třetí, ale pak jsme potýkali s poruchovými motory a nakonec z toho bylo celkové 13. místo.

Teprve potom jste přestoupil do formulí. Nebyla odbočka přes cestovní vozy trochu chybou?

Když se na to dívám s časovým odstupem, tak asi ano. Vlastně jsem se musel všechno učit znovu. Navíc jsem závodil s formulí BMW, tedy už hodně výkonným strojem. Odlišné jsou zejména průjezdy zatáček. S autem tam jedete pomalu, s formulí s aerodynamickými prvky daleko rychleji. Navíc u monopostu platí, že čím rychleji v zatáčce, tím lépe, u auta je tomu přesně naopak. Také jsem si musel osvojit jiný způsob brzdění, na pedál šlapu daleko později.

Proč padla volba právě na formuli BMW?

Krátce řečeno – zajímavé závody, hodně startujících a také blízkost a tím i finanční únosnost.

Šel jste vlastně do neznáma. Většina soupeřů naproti tomu znala okruhy, na nichž se jednotlivé podniky konaly.

To byl zpočátku velký handicap. Také měli někteří více natestováno, i když nemůžu říct, že bychom to i my nějak zanedbávali.

Kolik kilometrů ročně při testech „spolykáte“?

V prvním roce ve formulích to bylo takových pět až šest tisíc kilometrů, letos přes sedm tisíc. Zkoušíme hlavně v Mostě a Brně, protože na autodromech, kde se formule BMW jezdí, je testování povoleno jen do března, pak již ne.

Na co se hlavně zaměřujete?

Na doladění vozu a nastavení křídel. Technický předpis formule BMW totiž dává v oblasti aerodynamiky poměrně velkou volnost.

Dokážete již mechanikům přesně říct, co potřebujete?

Odhadnu, zda potřebuji tvrdší nebo měkčí stabilizátor nebo více dofoukat pneumatiky. Spoustu dalších detailů se však stále učím poznávat.

Kdo z vašich soupeřů vás nejvíce zaujal?

V prvním roce určitě Nico Rosberg. Myslím si, že ten se do formule 1 dostane. Tím netvrdím, že nejsou rychlejší jezdci, ale pro něj hovoří možnosti, kterými disponuje. Letos pak Sebastian Vettel, v šestnácti už toho umí skutečně moc, využívá samozřejmě i toho, že testuje mnohem více než konkurence.

A co Natascha Gachnangová, o které se hodně píše?

To je spíš mediální hvězda. Těží z toho, že dívka ve formulovém světě je pořád atrakcí. Nelíbí se mi její závodnický styl, je hodně ostrý a nebezpečný, jako by si potřebovala něco dokazovat.

Jak hodnotíte své vlastní účinkování?

Před sezonou jsem pomýšlel na lepší umístění. Vůbec nám však nevyšly první závody, motor měl katastrofálně malý výkon a dlouho jsme si s tím nevěděli rady. Na vysvětlenou – ve formuli BMW jsou motory zaplombované a v podstatě je můžete jen dát na brzdu. Nebo nechat zrepasovat, případně pořídit nový, což vychází, pokud jde o peníze, tak nastejno. My jsme zvolili tu poslední alternativu. A hned jsem byl na Norisringu druhý v tréninku.Potom už to šlo, nakonec jsem se v poslední jízdě dostal poprvé i na stupně vítězů.

Mimochodem, jak se vám na Norisringu, mezi zdmi v Norimberku, líbilo?

Víte, že docela jo? Je to hodně zvláštní trať, sice městská, ale na rovinkách dosahujeme nejvyšší rychlosti z celého seriálu. A já mám rychlé okruhy rád. Klíčové na Norisringu jsou nájezdy a výjezdy z protilehlých vracáků, musíte najít správný bod, kde začít brzdit. Je tam fantastická atmosféra, obrovské návštěvy, sponzoři…Bezva.

Přijde po dvou letech ve formuli BMW změna?

S největší pravděpodobností ano. V otcově týmu chci startovat v Euroserii F3. Pořídili jsme si dvě auta. Od Premy jsme koupili Dallaru 303 po Robertu Kubicovi a jako rezervní auto starší „třistadvojku“ z britské F3. V premiérové sezoně bych rád dojížděl do dvacátého místa a občas se dostal i k bodům. Ale hlavně mě čeká zase učení, vždyť to bude opět něco úplně jiného.